Deset let Ústavu bezpečnostních technologií a inženýrství

Doc. Ing. Václav Jirovský, CSc.

Zamyšlení nad deseti lety existence ústavu

Program semináře k deseti letům existence ústavu konaného dne 31. ledna 2020

Trochu historie

V  roce 2019 oslavil Ústav bezpečnostních technologií a inženýrství, ve zkratce K623, deset let své existence a práce na Fakultě dopravní Českého vysokého učení technického v Praze. Nebylo to lehkých deset let, ale deset let naplněných usilovnou prací a snahou dostat ústav na úroveň odpovídající světovému stavu poznání ve vytýčené oblasti.

S myšlenkou ústavu, který by se zabýval bezpečností, zvláště pak symbiózou člověka s novými technologiemi a novými nebezpečími, které urychlené zavádění takových technologií přináší, přišel někdy v roce 2007 prof. Ing. Petr Moos, CSc., tehdejší děkan a současně zakladatel Fakulty dopravní ČVUT v Praze. Protože jsme v té době úzce spolupracovali na podobě nově zaváděného elektronického mýta a kritice některých přístupů Ministerstva dopravy, myšlenka potřeby takového směru se v našich společných diskuzích často objevovala a neustále se vracela, snad právě proto, že jsme v té době nenalézali vhodný vzor v Evropě. Některé univerzity se tímto tématem zabývaly, ale mnohdy pouze okrajově. Mezi ně patří např. Institute for Security Science and Technology na Imperial College London, který byl založen v roce 2008 a jehož aktivity se rozvíjely v podobném směru jako naše.

V té době jsem se účastnil jako zástupce České republiky na jednáních Programového výboru pro bezpečnostní výzkum v rámci připravovaného výzkumného plánu FP7 a nutnost věnovat se bezpečnostní problematice byla stále zřetelnější. V České republice se pod garancí Ministerstva vnitra začal formovat specifický plán bezpečnostního výzkumu, který měl být odrazem priority číslo 10 programu FP7 – Bezpečnostní výzkum. Bylo zřejmé, že další vyčkávání a hledání vzorů v Evropě bude jenom promarněným časem.

Akademický senát Fakulty dopravní schválil organizační změnu předloženou děkanem Fakulty dopravní a 1. ledna 2009 vznikl nový Ústav bezpečnostních technologií a inženýrství jako součást Fakulty dopravní Českého vysokého učení technického v Praze. Fakulta, ústav nebo katedra s podobným zaměřením tehdy neexistovaly zcela určitě ve střední Evropě a lze tvrdit, že jsme byli první ústav zaměřený na bezpečnost ve specifickém pojetí bezpečnosti technologií a symbiózy člověka s těmito technologiemi. Je celkem pochopitelné, že takové pracoviště muselo vzniknout právě na Fakultě dopravní, protože bezpečnost je záležitostí provozního charakteru a Fakulta dopravní je jediná fakulta na ČVUT v Praze, která se provozní problematikou zabývá. Provozní pohled začleňuje do celého systému člověka jako jeden článek celého procesu, který ho může ohrozit a zároveň jím může být ohrožen, a tak zcela přirozeně byla Fakulta dopravní ČVUT v Praze vhodným místem pro vznik nového interdisciplinárního oboru, který by mohl průřezově působit na celém ČVUT.

Základem a cílem univerzity je výuka nových odborníků. To znamená, že univerzita se musí zabývat výzkumem a vývojem, aby akademičtí pracovníci byli obeznámeni s posledním stavem v příslušném oboru, a zároveň mohli tyto informace vhodnou formou předávat studentům, případně je přímo zapojit do výzkumných a vývojových týmů. Již v dubnu 2008 byl předložen senátu návrh na akreditaci magisterského oboru „Bezpečnost systémů a soustav“, který byl později předložen v upravené formě k akreditaci. Akreditace prošla bez problémů a tak první studenti byli přijati v akademickém roce 2010/2011. Vysoká kvalita přijatých studentů se projevila v závěrečných pracích, kde řada z nich měla vysoké ohodnocení nebo byla navržena na cenu děkana.

Bohužel, před v pořadí třetím přijímacím řízením rozhodl senát FD, že nebudou otevřeny obory, do kterých se přihlásí méně než 15 studentů, což bylo pro nově se rozvíjející obor fatální. Přesto, že nově se hlásících asi deset studentů se v přijímacích zkouškách umístilo mezi prvními pětadvaceti nejlepšími studenty, bylo toto rozhodnutí tvrdě aplikováno a nový nadějný obor skončil. Kdo si připsal toto Pyrrhovo vítězství, nevíme, ale víme jistě, že to bylo jedno z nejhloupějších rozhodnutí učiněných na akademickém poli. Od té doby se ústav věnuje převážně vědecké práci a vyučuje bezpečnostní předměty pro jiné obory v očekávání, že v rámci institucionální akreditace bude možno nový studijní program znovu otevřít, i když s mnohaletým zpožděním. Struktura naší akreditace bezpečnostních oborů na technické vysoké škole se stala vzorem pro jiné vysoké školy nebo fakulty v České republice, které si otevřely bezpečnostní obory v rámci svých vlastních studijních programů … asi jsme příliš předběhli dobu …

V současné době se na Ústavu bezpečnostních technologií a inženýrství stabilizovala personální situace, stmelil se kolektiv, který vzájemně velmi dobře spolupracuje, diskutuje o problémech a vznikají nové myšlenky a nápady na nové projekty. I když nás po dobu existence postihly problémy, které byly mimo náš vliv, a prvotní náskok se podstatně snížil, stále jsme zejména v Evropě vnímáni jako spolehliví partneři schopní se účastnit i těch nejsložitějších projektů, partneři, kteří přicházejí s novými neotřelými nápady a řešeními. Tohoto postavení si velice ceníme a neradi bychom o ně přišli.

Bezpečnost v našem pojetí

Co je to vlastně za obor? Co děláte? Čím se zabýváte? Takové otázky slyším poměrně často a trochu s nadsázkou odpovídám – bezpečnost je všechno kolem nás. Často si lidé pletou naše zaměření s armádními, policejními nebo záchrannými složkami, ale to je špatně. Problémem je, že bezpečnost se promítá do každého lidského konání, nezávisle na tom, zda se jedná o bezpečnost dopravy, bezpečnost IT systémů nebo bezpečnost přenosu energie. Proto i názory, které se občas objevují, že bychom se měli zaměřit na bezpečnost dopravy, vyplývají z nepochopení bezpečnosti a dopravy jako takové – doprava je stejně široký pojem jako bezpečnost. Dopravní procesy nejsou jenom pohyb automobilů po pozemní komunikaci, jízda vlaků po železničním svršku nebo letadlo řízené autopilotem. Dopravují se lidé, zboží, energie po energetických sítích, dopravují se zprávy, ať už elektronicky v telekomunikačních sítích nebo v jiných, např. písemných formách. Dnes neexistuje dopravní proces, ve kterém by se i v minimální míře neuplatnila elektronika nebo IT, neexistuje dopravní proces, ve kterém by neměla místo bezpečnost. Doprava ovlivňuje ekonomiku, působí na sociální vazby, projevuje se na stavu životního prostředí. Tedy ať budeme studovat bezpečnostní procesy v kterémkoli prostředí, vlastně vždy souvisí i s dopravou.

Bezpečnostní technologie a inženýrství je interdisciplinární obor zabývající se zejména interakcemi technologie s člověkem na systémové úrovni. Např. oblast sociálně-technologických interakcí patří mezi velmi významný okruh bezpečnostní problematiky, který je předmětem současných výzkumů. Zaměření ústavu na bezpečnost je proto značně širokospektrální a vyžaduje kooperaci mnoha relativně úzce zaměřených odborníků.

V zárodku ústavu byly vybrány oblasti, ve kterých byly vytvořeny výzkumné skupiny, a tak vznikla

• výzkumná skupina bezpečnosti dopravních prostředků a cest,
• výzkumná skupina bezpečnosti telekomunikačních prostředků a IT,
• výzkumná skupina pro bezpečnost kritických infrastruktur.

Práce těchto skupin je podporována odborníky z oblasti práva a sociologie, případně externími spolupracovníky, kteří jsou významnými experty v řešené problematice. Technické zázemí ústavu poskytuje Laboratoř speciálních projektů, jež je součástí ústavu a která, mimo jednoúčelová zařízení pro potřeby realizovaných projektů nebo studentské projekty, realizuje i vlastní výzkumné projekty.

Jaké jsme měli výsledky v minulosti …

Pomineme-li první léta života ústavu, dobu jeho konsolidace, můžeme se podívat několik let zpět a shrnou výsledky Ústavu bezpečnostních technologií v několika oblastech. Mezi první oblast patří výsledky uvedené ve V3S, tedy výsledky vědeckovýzkumné a publikační činnosti. Za poslední tři roky, tedy za periodu 2017 až 2019 se Ústav bezpečnostních technologií a inženýrství umístil na druhé příčce v absolutním počtu výsledků mezi všemi ústavy na fakultě, s téměř 250 uznanými výsledky v tomto období. Mimo to Ústav bezpečnostních technologií a inženýrství zřídil vlastní publikační řadu, tzv. „Modrá edice“, ve které vydal od roku 2015 celkem 19 monografií jak v češtině, tak i v angličtině. O ústavu vyšlo více než 20 článků nebo byla uskutečněna vystoupení ve veřejnoprávních médiích (převážně Česká televize nebo Český rozhlas).

Přepočteme-li výše uvedené absolutní výsledky v poměru k počtu akademických pracovníků ústavu, pak ústav přesvědčivě obsadil první příčku s cca 30 výsledky na jednoho akademického pracovníka (viz obrázek).

Neméně úspěšný je ústav v podávání projektů a získávání grantů. Analýzou v systému EZOP, který soustřeďuje všechny podávané projekty na univerzitě, bylo zjištěno, že Ústav bezpečnostních technologií a inženýrství zaujímá první místo s celou stovkou podaných projektů před Katedrou fyziky Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské. Dalším ústavem Fakulty dopravní v této statistice je Ústav dopravní telematiky s 34 podanými projekty (19. místo) a Ústav letecké dopravy s 17 podanými projekty (37. místo). Graf prvních 15 ústavů nebo kateder podle počtu podaných projektů je na obrázku. Výrazně se toto srovnání odrazí, pokud bychom zahrnuli počet pracovníků jednotlivých kateder nebo ústavů. Např. Ústav mechaniky, biomechaniky a mechatroniky na Fakultě strojní, který se umístil na 4. místě má cca 100 zaměstnanců zatímco Ústav bezpečnostních technologií a inženýrství představuje cca 25 zaměstnanců.

 

Úspěšnost podaných projektů je poměrně vysoká a pohybuje se nad 10%, přičemž průměrná úspěšnost projektů ve veřejných soutěžích výzkumného programu Evropské unie je mezi 5% až 7%. Dlužno dodat, že ústav je úspěšnější v projektech Evropského výzkumného programu než v českých projektech.

Finanční příjmy, které Ústav bezpečnostních  technologií a inženýrství získal od roku 2011 je uveden podle projektů na grafu níže. Celkem jsme za období 2011 až 2019 (cca do poloviny 2019) získali pro Fakultu dopravní ´více než 66 miliónů Kč na grantech a projektech a více než 110 miliónů Kč na ostatní hospodářské činnosti. V součtu tento výsledek představuje zhruba roční rozpočet celé fakulty. Mezi významné příspěvky patří grantové dotace z EU (FOCUS a CITISENSE), dotace z úspěšně ukončeného a komercionalizovaného grantu Technologické agentury ČR (TRAFICSENSNET) a z části nového dotačního projektu Bezpečnostního výzkumu (ISOLATOR) nebo staršího projektu AURIGA v témže grantovém programu.

 

 

 

Úspěšnost zejména v zahraničních projektech lze dokladovat např. oceněním italského ministerstva spravedlnosti nebo zařazením dokončeného projektu TAKEDOWN mezi projekty označené jako „success story“, čehož se dostává méně než 10% dokončených projektů ve výzkumném programu EU.

 

… a na čem pracujeme nyní

V současné době běží na ústavu celkem 8 projektů, a to

• evropské projekty v rámci DG JUSTICE s akronymy SAT-LAW , JP-COOPS a JSAFE (https://jsafeproject.eu/jsafe-project/), kde ústav vytvořil a poskytuje technicky zabezpečenou komunikační infrastrukturu pro projekty zaměřené na lepší koordinaci mezi justičními a policejními složkami společně s výukovou platformou realizovanou ústavem;
• evropský projekt v rámci DG HOME s akronymem TRAINING AID navazující na předchozí projekty, kde pracovníci ústavu připravili unikátní výukovou platformu HERMES, používanou všemi státy Evropské unie a doporučovanou Evropskou komisí;
• projekty TAČR s akronymy
  • MOBILITA – projekt zaměřený na vytvoření a podporu spolupráce mezi městy a vytvoření společných dopravních politik včetně vzájemného předávání zkušeností,
  • BOZEK 2 – kde ústav je součástí Centra excelence vedeného fakultou strojní ČVUT v Praze;
• projekt Ministerstva průmyslu a obchodu s akronymem MOSTY, ve kterém byla realizována webová databáze silničních mostů, a nyní se připravují specifické aplikace běžící nad touto databází, které by měly usnadnit sledování stavu těchto staveb a postupy s tím související. Současně byl v tomto projektu připraven senzor korozivity prostředí, který umožňuje nedestruktivně sledovat postupující korozi v reálném čase a je předmětem patentového řízení;
• projekt Bezpečnostního výzkumu s akronymem ISOLATOR je ve stadiu rozběhu a zaměřen na bezpečnost rozvoden a rozvodů vysokého napětí zejména s možností využití senzorických sítí pro měření stavu jednotlivých součástí rozvoden a rozvodů,
• projekt POLYGON ve spolupráci s TÜV. Zde je krátký termín zpracování, nutno zajistit hladký průběh, neboť za nedodržení termínů jsou značné sankce.

Mimo uvedené projekty ústav velmi úzce spolupracuje na studentském projektu Uniqway – car sharing pro studenty a k podpisu je připravena smlouva Ministerstvem dopravy na studii příležitosti týkající se vybudování testovacího polygonu pro autonomní vozidla v České republice. Pracovníci ústavu se podílejí na široké mezinárodní kooperaci v oblasti bezpečnosti autonomních vozidel zejména díky jejich aktivnímu přístupu v organizacích EARPA a ERTRAC, rozvíjejí dále původní myšlenku systému AirTracker – plošného monitorování životního prostředí v reálném čase, která už doznala komerčního využití, a neopomíjejí ani prezentace svých výsledků na mezinárodních konferencích a sympoziích.

Co uvést na závěr

V životě ústavu, který nyní vchází do druhé dekády své existence, byly věci, které se nepovedly i ty, které se povedly a to velmi dobře. Naštěstí těch druhých bylo mnohem víc, i když, jak se říká, každý dobrý skutek musí být potrestán. Za sebe musím říci, že jsem velmi rád, že ústav, u jehož založení jsem stál, dosáhl takových úspěchů v poměrně krátké době. Možná je chybou, že jsme vždy byli o krok napřed, což v Čechách samozřejmě nevyvolává kladnou odezvu u těch, kteří jsou za vámi. Doufám, že se na špičce udržíme a jsem hrdý na to, že se nám podařilo vytvořit kolektiv, který na udržení vysoké úrovně má, který je soudržný a schopný vzájemné odborné i lidské interakce.

Václav Jirovský