Napsal jsem článek o umělé inteligenci na konferenci v USA. Napsal jsem o tom, že je hloupá a že vlastně neexistuje. Článek nejdříve přijali a pak mi přišel mail, že jejich vyhledávač plagiátů, vybavený umělou inteligencí, našel 248 stejných slov v mém článku. Vybral jsem pár těch nalezených slov a dal je do vyhledávače … a ejhle, zjistil jsem, že jsem plagiátor Shakespeara, neboť se mne vysypalo tisíce odkazů na jeho dílo. Tak jsem to poslal zpět s tím, že děkuji, že jejich umělá inteligence prokázala pravdivost mého článku, totiž že je úplně hloupá. Omluvili se a článek uveřejnili.

Nicméně mne to tak trochu přivedlo na Shakespearovské překlady. To, že si na ně troufne v dnešní internetové době kde kdo, například i pověstný zubař a politik Miroslav Macek, to je známo. Ale jak se s tím vypořádá doba zkrácené internetové komunikace a automatických překladačů? Budeme se těžko rozhodovat s Hamletem 2B || !2B? (přeloženo do normální češtiny – Být nebo nebýt?). Nebo přejdeme do hrubého slangu a držíc v ruce lebku, pateticky proneseme: „Čum, to koule vod Yoricka, blba vod našeho kinga?“ Co udělá dnešní strojový překlad s krásnou větou z balkonové scény Romea a Julie, která v originále zní takto:

 

It is the east, and Juliet is the sun.

Arise, fair sun, and kill the envious moon,

Who is already sick and pale with grief,

That thou her maid art far more fair than she:

Be not her maid, since she is envious;

Her vestal livery is but sick and green

And none but fools do wear it; cast it off.

 

A jak se s tím vypořádali překladatelé? Tak nejdříve národní obrozenec J.J. Čejka[1]:

 

Toť východ jest, a Julia je slunce!

Pojď krásné slunce, skol závistnou lunu,

která již bolem churaví a bledne,

že’s krásnější než ona, sloužíc jí:

nesluž jí, chce-li býti závistná;

vestalskou barvu její choroblednou

nosí jen blázen; hoď ji od sebe.

 

Trošku složité a „zatěžko jest přednášeti“. To kouzelný Saudkův překlad je něco jiného:

 

V tom okně je východ a Julie slunce.

Vstaň, slunce spanilé, a doraz lunu,

jež beztoho už bledne závistí,

žes mnohem krásnější, ač její služka.

Když je tak závistivá, nesluž jí!

Šat jejích řeholnic je chorá šeď,

již nikdo nenosí, krom bláznů. Svlec ji.

 

To jde daleko lépe od úst. Když uděláme trochu skok a vynecháme moderní překlad Hilského, pak přítel Google so pochlubí následujícím textem:

 

Je to východ a Julie je slunce.

Vstaň, spravedlivé slunce a zabij závistivý měsíc,

Kdo je již nemocný a bledý žalem,

Že jsi její služka mnohem spravedlivější než ona:

Nebuďte její služkou, protože závidí;

Její vestální livrej je ale nemocná a zelená

A nikdo kromě bláznů to nenosí; odhodit to.

 

Něco podobného tam je, ale kdybych nevěděl, o co jde, tak bych na testu z porozumění textu asi propadl. Nicméně pro mladou generaci to bude asi nudné a dlouhé, a tak se uchýlí ke zkratkám. Poslední nejmodernější překlad úplně celého Romea a Julie se podařilo Josefu Prouzovi[2] vtěsnat na jednu stránku (pro ty méně obeznámené s internetovštinou uvádím i anglicko český překlad písemných zkratek):

To je počtení. Pak že klasická literatura je nuda …

 


[1] Jan Josef Čejka nebo Josef Rodomil Čejka (7. března 1812 Rokycany – 25. prosince 1862 Praha)

[2] Blog Josefa Prouzy na https://josefprouza.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=659731