Home » Blog K623 » Jak se dělá špičková věda …

Jak se dělá špičková věda …

Jak se dělá špičková věda …

Nedávno jsem dostal, jako oponent, k posouzení výsledky grantu za cca 160 miliónů korun (byl to už druhý grant na stejné téma a pro stejnou organizaci – celkem za 10 let 320 miliónů korun). Četl jsem perfektně zpracovanou závěrečnou zprávu, dokumentaci k jednotlivým změnám a snad stovky výsledků. Když jsem se nad onou dokonalostí zadumal, všiml jsem si několika nesrovnalostí … Předmětem grantu bylo vybudovat novou vědeckotechnickou infrastrukturu. K tomu nedošlo. Nicméně byly splněny všechny další úkoly, jako např. počet výjezdů pracovníků do zahraničí (bez uvedení toho, jaký přínos, mimo zahraniční dovolené pro příslušného pracovníka, tyto výjezdy měly). Nebo počty publikací – ty byly vysoce překročeny. Možná až podezřele moc, a tak mi napadlo podívat se na výsledky do RIVu (Registr informací o výsledcích).

Když jsem si uvědomil, jaké problémy nám dělalo MPO s výsledky zapsanými do RIVu, kdy je asi z rozmaru vyloučilo ze zápisu, nestačil jsem se divit, jaká kouzla se dají v RIVu udělat, když předáváte výsledky sám. Tak např. u výše zmíněného řešitele nebyla nouze o zápisy typu „Funkční vzorek xxxx V1.0“ a vzápětí „Funkční vzorek xxxx V2.0“, což pokračovalo zcela logicky zápisem „Funkční vzorek xxxx V3.0“. Pak už autorovi zřejmě chyběla znalost vyšších arabských číslic, tak s verzemi funkčních vzorků skončil, nicméně získal trojnásobek bodů. Hledal jsem tedy publikace nějaké vyšší kvality, např. ohodnocené ve skupině časopisů Q1. V závěrečné zprávě je vyzdvihována publikace, kniha, vydaná na Slovensku, které se zabývá ‎divokou zvěří a dopravou v Karpatech. Zajímavé je, že z pěti autorů je pouze jeden zaměstnancem řešitelské organizace a poděkování v této publikaci vůbec nezmiňuje výše citovaný grant, ale další dva nebo tři projekty. To mne nabudilo a začal jsem hledat hlouběji. A tak se v seznamu RIVovských publikací vyjmenovaných ve zprávě vyskytly výsledky i dalších grantů, nikoliv tohoto sponzorovaného Ministerstvem školství ale Ministerstvem kultury, Technologickou agenturou, Ministerstvem dopravy (ostatně projekt byl o dopravě), Grantovou agenturou ČR a mnohými dalšími.

To mne donutilo k další detektivní práci. Vyžádal  jsem si zápis z oponentního řízení a ejhle. Výsledky v Q1 nebo Q2, které jsou v oponentním řízení vychvalovány, většinou nejsou vůbec publikace z tohoto grantu, nebo s řešenou problematikou zřejmě nesouvisí, resp. souvisí pouze v ojedinělých případech, abych byl korektní. Kouzlením s RIVem jsem byl přímo nadšen – už vím, jak snadno se docílí publikace v Q1 a Q2. Najměte pracovníka organizace, která je dostatečně vzdálená a pracovníci jsou málo placeni – např. archeologa z musea. A zaplaťte ho z jiného grantu, aby nebyla hned vidět souvislost. Podmínkou je, aby v této oblasti existovaly snadno dostupné časopisy ve Q1 nebo Q2, např. Archaeologia historica. A pak ať publikuje, co chce, ale nejlépe něco, co alespoň regionálně bude souviset s řešitelskou organizací – např. o nových nálezech prokazujících užitečnost mamutů v dálkové přepravě v okolí Děčína, když řešitel bude mít sídlo v Ústí nad Labem … a je to. Snadno sbíráte body, impakty a Q-čka. Nic jednoduššího. Jediné na co musíte dát pozor je, aby případný rýpavý oponent, který metodu odkryl, se nedostal na oponentní řízení. A s ministerskými úředníky už se to nějak skoulí …

Takhle se dělá špičková věda za stovky miliónů … a nikomu to nevadí …

Asi by bylo příliš mnoho obětí, kdyby se na to přišlo …